Celkem dávno, možná rok, možná víc, někdo z mých známých někde, asi na FB, vypustil názor, že Mikuláš Minář je Vrabčák. Mikuláše jsem tehdy nijak nesledoval. O pokojných demonstracích si myslím své. Jsou fajn shromážděním, kde monology oslovují dav za účelem vyvolání jeho emoční reakce. Za pozitivní považuji především využití demokratické možnosti shromažďování ve velkém, v případě Letné s nulovým finálním dopadem na jakýkoli stav v naší zemi nebo politiku. Letná nepřekročila svůj stín. Možnost shromažďování a šíření myšlenek narušil systém covid. Odkaz na oblíbený seriál Game of Thrones se mi ale zůstal v hlavě. Překvapila mne odvaha tvrzení, označit populárního sjednotitele Mikuláše Mináře hlavou nebo členem nábožensky militantní skupiny fanatiků. Hnutí představeného jako čistá metafora nejhoršího historicky známého zla.
„Jak na to ten chlapík přišel?“
Chvilkařům následně covid a prázdniny sebraly málem rok právo nebo spíše možnost shromažďování a Mikuláš Minář trochu opomenut se občas objevil na scéně s tématem opuštění svého Spolku a tendencemi začít mít vliv. A pokaždé v hlavě zarezonovalo: vrabčák. V jednom jeho vystoupení jsem pak uviděl určitou fyzickou podobu ve vzezření, ale i v pohybech a rétorice. Byla čitelná rétorická schopnost mladého teologa. Čekal jsem na jakou stranu dobra se přidá.
Jako rozený lídr, obyčejný muž z úžasné rodiny, muž s tahem na branku, po mamce oplývající láskou k přírodě, po dědovi houževnatý, po pratetě statečný…., nepřekvapil. A jak avizoval, založil nakonec vlastní hnutí. Mělo se ale jmenovat Společně s vámi. Covid mu napáchal obrovské potíže s načasováním vstupu na scénu. Respektive s mohutným nástupem, který by dokonale vytěžil na Letné dokázané schopnosti zaujmout celou republiku. Nástup oznámil dojemným osobním a rodinným příběhem s podmanivou hudbou.
Vrabčáci přichází do Říše kde chybí pevná ruka a vládne chaos. Žijí obyčejně, a dávají to okázale najevo. Po nějaké době se Nejvyššímu Vrabčákovi nabídne Nejvyšší funkce, kterou s nadšením skromně přijímá. Dostane moc vojenskou i náboženskou. Postupem času se ukáže pouhé využití jeho osoby a hnutí pro vyšší plán. Po všemožných komplotech si připadá nedotknutelný, přestane vnímat realitu a nakonec je efektně vyhozen do povětří s celou svojí partou.
Toliko k podobnosti s Vrabčákem. Podobnost s Babišem je na rozdíl od historického fantasy drama ještě dramatičtější. Pozorným poslechem, dikce i formy, přesným přepisem jeho slov, i projektově naplánovaným přístupem se slovy „dělám to pro vás, pokud vy budete chtít“ lze snadno nabýt dojmu spolupráce s Babišovo guru Márou Prchalem. O rozboru jeho úvodních slov českému národu a jeho podobnosti s počátkem hnutí ANO Andreje Babiše jsem napsal v neděli v noci pro CEVROARENa.CZ
Střih. O dvě noci později čtu jak Apolena Rychlíková v ČR plus popíše nástup nového Mikuláše přesněji a lépe než já. Jediné, s čím s ní nesouhlasím je, že MM pořádal na Letné demonstrace. A ve shodě s mým pocitem, Mikuláše Mináře s Andrejem Babišem srovnává natvrdo.
Ve stejný čas registruji rozhovor ranní rozhovor Čestmíra Strakatého s Mikulášem Minářem. Mikuláš už v prvních 4 minutách, z celkově 33 minut rozhoru, prokázal, že pravdu mám já i Apolena Rychlíková. Ve stejném svetru jako ve Vodňanech u rybníka, připomenul rudý covidový dres Hamáčkův. Rétoricky poděkoval za všeobjímající mohutnou kritiku a neúspěch úvodní akce svedl na neporozumění a špatnou komunikaci projektu. Lide, přijmi to, protože My to za každou cenu chceme dělat. Hned v druhé minutě svého dalšího mediálního vstupu Mikuláš doslova pronesl : ..tak jako jestliže ta kritická reakce je tak velká, tak si nemyslím že to je, nějak, že bysme těm lidem měli vyčítat jenom že jsou blbí…..prostě evidentně jsme měli věci odkomunikovat líp, protože bysme si přáli aby lidi líp chápali ten náš záměr….
Dnes, ve středu v poledne, napsal na Seznam Zprávy Václav Dolejší, že Minář se netrefil do doby a nabízí jen sluníčko a lásku. Zcela přesně popisuje populistický Minářův styl, který se srovnatelný se stylem Andreje Babiše z doby vzniku hnutí ANO. Trefně odkazuje na budoucí řešení problémů státu hledanými experty a rozmluvami s lidem. Nasloucháním. Václav Dolejší v případě projevu Mikuláše Mináře mluví o sbírce klišé. Minář se projevil jako nevyspělý, politice, době ani lidem nerozumící individualista, ohánějící se budoucími činy a slovem MY.
Minář je příklad jak to nedělat. Jak nedělat nepravdivou a neuvěřitelnou politiku. Politiku odkazů. Jeho chvilka ideologické poezie právě skončila. A tím pádem o něm není třeba dále mluvit.
Mikuláš Minář je rozcuchaný Vrabčák.
